Pro zájemce něco k přečtení:

Reportáž z Náchodského deníku.pdf

Bohatství náchodských lesů

Už po jednatřicáté se v lese na Montaci konala akce Mykologického klubu Náchod – Náchodský křemeňák. Tak jako každý rok jsme si prošli les od řeky až do lomu, nasbírali různé houby a pak soutěžili, kdo jich za čtyři minuty určí nejvíc. Za dospělé zvítězil Oldřich Schneedorfer a za děti Štěpán Ptáček.

Les na Montaci je díky své poloze a skladbě stromů bohatý na houby, pokaždé nacházíme různé druhy hřibů, holubinek, ryzců a dalších rodů, skoro pokaždé i vzácnější houby, jako třeba slizobedlu něžnou.

Pokud vás podobné akce zajímají, přidejte se příští rok k nám.

Petr Pokorný

březovník obecný

čechratka podvinutá

čirůvka dvoubarvá

čirůvka fialová

čirůvka havelka

čirůvka odlišná

helmovka ředkvičková

helmovka slizká

hlíva plicní

hnojník nasetý

hnojník třpytivý

holubinka černající

holubinka hlínožlutá

holubinka jahodová

holubinka namodralá

holubinka smrdutá

holubinka trávozelená

hřib dutonohý

hřib hnědý

hřib peprný

hřib plstnatý

hřib smrkový

hřib strakoš

hřib žlutomasý

chřapáč kadeřavý

korálovec bukový

korunokyjka svícnovitá

lištička pomerančová

mechovka obecná

pavučinec osikový

pavučinec polokrvavý

pavučinec různý

pavučinec skořicový

(a 5-7 dalších neurčených pavučinců)

pečárka zápašná

penízovka máslová

penízovka skvrnitá

pevník plstnatý

pýchavka hruškovitá

pýchavka palicovitá

rezavec šikmý

ryzec černohlávek

ryzec habrový

ryzec modřínový

ryzec smrkový

ryzec šeredný

ryzec vodnatý

slizák lepkavý

strmělka mlženka

strmělka nálevkovitá

svraštělka javorová

václavka hlíznatá

Náchodský křemenáč 2020

V sobotu před druhou vlnou karanténních opatření jsme se sešli k dalšímu ročníku Náchodského křemenáče. Bylo nás jen devět, ale užili jsme si to náramně. Montace se začala už krásně podzimně vybarvovat a našli jsme před šedesát druhů hub. Po opékání buřtů v lomu následovala tradiční soutěž, kterou vyhrál Pepa Šplíchal (51), na druhém místě se umístil teprve dvanáctiletý Štěpán Ptáček (49) a na třetím Jiřinka Švadlenková.

Našli jsme následující druhy včetně vzácné slizobedly slzivé:

dřevnatka mnohotvará a parohatá

bedla vysoká a zardělá

čihovitka masová

čirůvka fialová, dvoubarvá, mýdlová, žlutohnědá, zelánka

helmovka ředkvičková a slizká

hnojník třpytivý

holubinka černající, osmahlá, hlínožlutá, hořkomandlová, trávozelená

hřib hnědý, peprný, modračka, sametový

krásnorůžek lepkavý

kropilka rosolovitá

křemenáč osikový (toho opět našel Pepa Šplíchal a tím „zachránil“ název soutěže)

kukmák okázalý

kuřátečko hřebenité

lakovka ametystová a statná

líha srostlá

lišák zprohýbaný

 mechovka obecná

měkkouš kadeřavý

opeňka měnlivá

pavučinec skořicový, bělofialový a několik neurčených druhů

penízovka splývavá, skvrnitá

pevník plstnatý

plesňák zápašný a zemní

pohárovka obecná

pýchovka obecná, hruškovitá, horská, palicovitá

rážovka červcová

ryzec smrkový, modřínový, vodnatý, kravský

síťkovec načervenalý

svraštělka javorová

šafránka červenožlutá

štítovka jelení

šupinovka kostrbatá a zlatozávojná

tmavobělka rýhovaná

trepkovitka měnlivá

troudnatec kopytovitý a pásovaný

třepenitka svazčitá

Náchodský křemenáč 2018

Letos se většina přátel z účasti nakonec omluvila, tak se nás sešlo jen jedenáct. Byli jsme ale moc rádi, že se k nám přidali trutnovští. Vyrazili jsme ráno po noční dešti, ale protože předtím bylo mnoho týdnů horko a sucho, našli jsme jen pár hub a marně jsme se dívali po vzácnější houbách z loňska (slizobedla něžná, čirůvka kosatcová aj.) Do soutěže jsme tak měli sotva třicet druhů hub. Vyhrál Petr Kuráň z Trutnova, druhá byla Hanka Noseková a třetí Hanka Švábová. Zazářila 13-letá Mirka Ansorgová, která poznala i méně běžné houby, jako třeba b ělochoroš našedlý a lesklokorku jehličnanovou). Máme radost z našeho dorostu!

V restauraci Sport jsme tradičně vyhlásili vítěze, který si mohl na hlavu nasadit klobouk z chorošovité houby troudnatce kopytovitého (dnes je to rarita, ale před sto lety se běžně vyráběli v Jeseníkách i jinde). Míra Ansorge sehnal krásné ceny z Pivovaru Náchod – kam se mimo jiné zase těšíme na exkurzi.

V sobotu 28. dubna jsme vyrazili na tradiční jarní mykologickou vycházku na náchodský zámecký vrch. Bylo krásné počasí, radovali jsme se z nepřeberných odstínů jarní zeleně. Přijeli i přátelé z myk.spolků v Úpici a Chocni. Ještě na náměstí jsme si s fotkami zopakovali, jaké jarní houby můžeme na naší trase najít (smrž obecný, špičatý, kuželovitý a pražský, kačenku českou a náprstkovitou, ucháč obecný a obrovský, ohnivec šarlatový, čirůvku májovku, jedovatou zvonovku/závojenku jarní, různé druhy hnojníků  atd.) Ještě že jsme tak udělali, protože jsme tentokrát mnoho hub ne nenačarovali. Jen díky Pepovi Šplíchalovi, který jako obvykle přinesl nějaké houby ze své zahrady, jsme viděli májovky a houževnatce tygrované. Kromě křehutek hnědošedých jsme nenašli žádné kloboukaté houby, tak jsme si aspoň připomněli léčivé dřevokazné houby (lesklokorku lesklou, klanolístku obecnou, troudnatec pásovaný, outkovku pestrou atd.) a různé kuchyňské úpravy léčivého a chutného ucha Jidášova. Našli jsme i pařez bohatě obrostlý dřevnatkou parohatou, jejíž podhoubí v noci světélkuje a tedy zavdalo původ vyprávěnkám o bludičkách. Na konci procházky jsme si jako vždycky opekli buřty a povídali si. Hub tedy moc nebylo, ale byla to krásná procházka!

    Na pravidelné schůzce našeho klubu (5. 2.) jsme se blíže seznámili s těmito Čirůvkami:

Prosincová schůzka se mimořádně vydařila, dva stoly nám už nestačily, sešlo se nás dvacet pět. O houbách jsme sice moc nemluvili, zato bylo ještě veseleji než jindy. Přišel Mikuláš, anděl a čert! Rozdali nám dvě nůše dobrot, nakládaných hub, perníků, ovoce, keramických ozdob a hlavně tekutých dobrot z Primátoru. Zpívali jsme s kytarou a flétnou, na kterou hrála Libuščina vnučka Pavlínka. Jako pokaždé jsem na konci hodiny zapisoval známky do žákovských knížek (tentokrát ne za poznávání hub, ale za zpěv vánočních písní), Hanka a Jiřinka se přiznaly, že zapomněly žákovskou knížku! Já i pan ředitel jsme se náležitě rozhněvali a nechali jsme čerta, aby nezbednice disciplinárně potrestal. Teď si říkám... čert měl hlas jako Jarmila... ne, určitě to byl čert. 

Schůzka mykologů ze dne 6.11.2017

Kuřátka a další houby 
se zvláštními tvary plodnic

kuřátka –

Čemu lidi nejčastěji říkají „kuřátka“?

Skutečná kuřátka - nějaká jedlá?

Nějaká jedovatá?

lišky – obecná  -  bledá     a     Friesova

Iiška nálevkovitá

stroček trubkovitý

stročkovec kyjovitý

patyčka rosolovitá

rosolozub huspenitý

pýchavky

VÝSTAVA HUB

Dne 12.10. - 13.10. 2017 se uskutečnila dlouho očekávaná výstava hub našeho náchodského klubu v městské knihovně. Podařilo se nám nasbírat 189 druhů hub, díky nimž jsme našim návštěvníkům mohli představit opravdu pestrou přehlídku nádherných exponátů. Houbaři využili mimořádné příležitosti k určení hub našimi odborníky. V kronice přibylo několik stran podpisů spokojených návštěvníků, což je pro nás velikou odměnou. Všem kolegům, kteří se podíleli na přípravě a bezproblémovém průběhu, moc děkuji. Ansorge Miroslav 

NÁCHODSKÝ KŘEMEŇÁK 2017

Letos jsme posunuli konání naší tradiční akce o měsíc dozadu a jsme za to moc rádi. V sobotu 30.9. se nás sešla pěkná skupina (i když chyběli přátelé z úpického a trutnovského kroužku). Počasí nám opravdu přálo a našli jsme rekordní počet hub. V lese na Montaci jsme našli i raritní druhy (slizobedlu slzící a čirůvku kosatcovou). Honza Wipler nás naučil znát některé nové druhy (pavučinec malachitový, skořicově žlutý, modrolilákový a zaniklý). 

V soutěži identifikace hub tedy účastníci měli před sebou přesně 100 druhů hub ze 48 rodů!

Vyhrál Pepa Šplíchal, za ním se umístily Marie Hnyková a Jiřinka Řebíčková. Mezi dětmi vyhrála Mirka Ansorgová , ale Lukášek Suchánek a Anička Škaldová jí už šlapali na paty. Vidíme na nich, jak se každým rokem zlepšují.

Ceny pro vítěze dodal Sváťa Goll a Pivovar Primátor zařídil Míra Ansorge.

Našli jsme následující druhy:

bedla vysoká, červenající, zahradní, vlnatá a kaštanová

běločechratka obrovská

bělochoroš hořký

březovník obecný

čechratka podvinutá

čihovitka masová

čirůvka kosatcová, sírová, osiková (zelánka), nevonná, bílá, plavohnědá, zemní, stříbrošedá a fialová

dřevnatka parohatá

helmovka ředvičková a narůžovělá

hnojník inkoustový

holubinka černající, trávozelená, namodralá, hlínožlutá, křehká, dívčí a Queletova 

hřib smrkový, dubový, dutonohý, hnědý, žlutomasý, plstnatý a mokřadní

klanolístka obecná

klouzek sličný, modřínový, peprný

krásnorůžek lepkavý

křemenáč březový a osikový

kuřátečko hřebenité

lakovka ametystová, laková i statná

lesklokorka ploská

líha srostlá a nahloučená

límcovka měděnková

lišák rezavý

mechovka obecná

muchomůrka citronová, červená, plavá, tygrovaná a růžovka

nedohub zlatovýtrusný

opeňka měnlivá

pavučinec osikový, malachitový, modrolilákový, malachitový, skořicově žlutý a jablečný

pečárka (uťato)hlíznatá

penízovka splývavá

pevník chlupatý

plesňák zemní

pýchavka obecná a palicovitá

ryzec smrkový, modřínový, dubový, bukový, šeredný, scvrklý, pýřitý, hnědý, kravský a liškový  

síťkatec načervenalý

slizák švýcarský a lepkavý

slizobedla slzící

slzivka oprahlá

strmělka mlženka, anýzka, přehrnutá

šafránka červenožlutá

špička obecná

šťavnatka luční

šupinovka kostrbatá

troudnatec pásovaný a kopytovitý

třepenitka svazčitá

václavka hlíznatá

vějířovec obrovský

vláknice zemní 

závojenka páchnoucí 

I ty názvy jsou krásné, natož pak ty houby samotné! Děkujeme všem, kdo se k nám přidali, a zvlášť Honzovi Wiplerovi za neocenitelnou pomoc.

Petr Pokorný

Pondělní schůze 5.5. 2017

Konečně hřibovité houby!
hřiby – Boletus (pravé hřiby), Xerocomus (suchohřiby)  a Gyroporus (hříbníky) a další rody
kozáky a křemenáče – Leccinum
klouzky – Suillus
 
Hřiby
1, Které jsou nejedlé nebo jedovaté?
2, Jak poznáme „hořčáka“? H.žlučník
3, Jak poznáme h.kříště?
4, pravé hřiby – smrkový, dubový, borový, královský §a bronzový §
5, hřib kovář a koloděj
6, Jak to je s „babkami“? žlutomasý
7, Může se člověk otrávit hřiby?
8, vzácné hřiby – mj. Fechtnerův, moravský, růžovník aj.
 
Kozáky a křemenáče (nejběžnější)
a, kozák březový
b, kozák dubový
c, kozák bílý
d, křemenáč březový
e, křemenáč osikový
f, křemenáč habrový
g, křemenáč smrkový
 
Klouzky 
a, s prstenem, zlatě lesklý, modřín
b, s prstenem, hnědý kl., žluté póry
c, bez prstenu, hnědý kl., olivové p.
d, bez prstenu, bílé kapičky na třeni  
e, bez pr., plstnatý kl. a třeň, modrá

Sobotní vycházka  29.4. 2017

Počasí se nad námi slitovalo a vycházka se opravdu vydařila. V počtu  dvanácti jsme vyrazili plni očekávání,co vlastně v lese objevíme. A přátelé rostou. Vše je  doloženo ve fotogalerii. Fotky ještě doplníme. Ve zdraví a plném počtu jsme vycházku zakončili zaslouženým obědem v restauraci Sport.
Obrázky od našich nejmladších mykologů budou vystaveny v naší vitríně na Kamenici.

A seznam hub, které jsme našli: 
léčivé houby: ucho Jidášovo, penízovka sametonohá, rosolovka mozkovitá,  
  
nejedlé: dřevnatka parohatá a mnohotvará, černorosol bukový a terčovitý, hnojník mrvní a třpytivý, lesklokorka ploská, pevník plstnatý, březovník obecný, síťkovec dubový, outkovka pestrá a pásovaná  
  
jedovatá závojenka (zvonovka) jarní 

Schůzka  3.4. 2017

PĚSTOVÁNÍ HUB
Jak a kde si můžeme vypěstovat houby?
   Kdo nemá ani zahradu nebo sklep, může si od pana Václavíka z Dolan koupit kostku slaměného substrátu s hlívou ústřičnou nebo s žampióny. V ložnici má každý teplo a vlhko, tak tam může vesele pěstovat houby.
 b  Kdo nemá zahradu, ale má sklep, může na špalcích pěstovat více druhů hub. Špalek nejprve naočkuje. Je vhodné bukové, březové nebo lipové čerstvé dřevo, tak měsíc po poražení. Navrtá do něj díry, do kterých vloží podhoubí žádané houby (k dostání mj. u p. Šavelky z Červeného Kostelce, p. Blažka z Jaroměře apod.) Další očkovací postup je popsán mj. na stránkách daných pánů.
   Kdo má i zahradu, může pěstovat houby na trávníku, kompostu nebo hnojišti. Kromě vhodného substrátu je potřeba podhoubí dané houby. To se dá koupit, ale často stačí na daném místě rozhodit dospělé plodnice hub, ze kterých vypadají milióny výtrusů.
   Jaké houby můžeme na zahradě snadno pěstovat?
Na dřevě vedle již zmíněné hlívy ústřičné nebo plicní můžeme pěstovat penízovku sametonohou, opeňku měnlivou, ucho Jidášovo (na černém bezu), lesklokorku lesklou, aj. Z exotických hub to je houževnatec jedlý (šiitaké) nebo penízovka nameko.
Na bohaté půdě nebo kompostu nám může vyrůst řada pečárek/žampiónů, čirůvka fialová, hnojník obecný, pýchavka obrovská a další. Na mulčovací kůře se často objevují žádané smrže. Návody na jejich pěstování se různí, viz různé knižní nebo internetové zdroje. 
 

CHOROŠE – 6.3.2017

mají rouško v podobě rourek, často jsou parazité a rozkladači různých stromů, většinou jsou nejedlé, mnohé jsou léčivé

NEJBĚŽNĚJŠÍ RODY A DRUHY (poznávačka s prezentací)

troudnatec pásovaný a kopytovitý

Jak je poznáme?

ohňovec obecný a statný

lesklokorka lesklá a ploská

outkovka pestrá, chlupatá,

hrbatá nebo rumělková

krásnoporka mlynářka a žemlička

síťkovec načervenalý a dubový

březovník obecný

sírovec žlutooranžový

vějířovec obrovský

trsnatec lupenitý

choroš oříš

choroš šupinatý a měnlivý

choroš Gollův a Wiplerův

a mnohé další

Schůzka 2.1. 2017

Téma: Chráněné Houby  muchomůrka císařka  hřiby královský, Fechtnerův,  lanýž letní , ucháčovec šumavský atd.

Zákonem chráněné druhy hub. Je jich 55 druhů

V pátek jsme se sešli v pivovaře Primátor , kde proběhla prohlídka provozu s odborným výkladem a následně se uskutečnila ochutnávka piv celého portfolia  druhů.Děvčata donesla něco na zobání a čas rychle uběhl. Pro velké nadšení se pokusím zařídit prohlídku ještě na podzim,aby se mohlo zúčastnit více lidí.Fotky z akce budou ve fotoalbu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

20.ledna jsme měli vzácnou příležitost mít schůzku klubu na mimořádném místě ve sklepeních náchodského pivovaru. Náš jednatel Míra von Ansorge tam pracuje jako sklepmistr. Provedl nás nejprve celou výrobou, od přípravy sladu až po sudování a lahvování. Jako mykology nás zajímaly houby v procesu výroby piva (kvasinky spodního kvašení, Saccharomyces carlsbergensis používané k výrobě tradičních piv, 

a kvasinky svrchního kvašení Saccharomyces cerevisiae, používané k výrobě aleů.) 

Ve spilce jsme si prohlíželi bouřlivé kvašení v obřích nerezových "bazénech". Ale popravdě řečeno, ještě víc než houby nás tentokrát zajímaly samotné "houbové produkty", tedy pivo. Strávili jsme příjemné tři hodiny ochutnáváním různých piv přímo z tanků (tedy piva nefiltrovaného a napasterizovaného). Do mrazivé noci jsme tak odcházeli nejenom plni zajímavých informací, ale i lahodného piva... Těšíme se na další schůzku v pivovaru!

Mgr.Petr Pokorný a Miroslav Ansorge

28.1 2017

Vycházka do lesa na Babí.Nález hlívy ústřičné viz fotoalbum.

Schůzka mykologů 6.2. 2017

Houby na Náchodsku v únoru a březnu
Sníh nám pomalu roztává a my se těšíme na vycházky za houbami. V zimním období z jedlých hub nacházíme penízovku sametonohou, ucho Jidášovo, hlívu ústřičnou a pařezník pozdní. Plodnice těchto hub mráz neničí, takže po rozmrznutí mohou dál růst.

Až začne jaro, budeme vyhlížet první smrže a kačenky. Kačenky české a náprstkovité se od smržů liší tím, že nemají klobouk přirostlý ke třeni. Nacházíme je od dubna v zahradách, hájích a světlých listnatých lesích. Jsou jedlé, ale ne tak chutné jako smrže.

Smržů rozlišujeme více druhů, ale všechny jsou jedlé a chutné. Klobouky mají různě „promačkané“, s vyniklými síťovitě uspořádanými žebry. Nacházíme je na podobných místech jako kačenky, ale velmi často na předzahrádkách posypaných mulčovací kůrou. Smrže jsou velmi ceněné (kolem 2000 Kč za kilogram sušených smržů), proto si někteří zahrádkáři svou čerstvou mulčovací kůru „očkují“ sousedovou, na které opakovaně vyráží smrže. Ty se už dnes dají uměle pěstovat ve velkopěstírnách. Jinak si můžeme smrže vypěstovat na kompostu, kam podle návodu dáme množství ovocných zbytků, trávy, listí a králičího trusu.   ; 

Pokud chceme k jídlu sbírat smrže a kačenky, musíme znát jejich jedovatého „dvojníka“, ucháče obecného. Tato houba (se zavádějícím latinským jménem Gyromitra esculenta, tedy ucháč jedlý) se dá najít už od března na podobných místech – zvlášť nám je lidé nosí z mulčovací kůry. Na rozdíl od smržů má ucháč většinou klobouk kaštanově až tmavě hnědý. Tvar klobouku je taky „promačkaný“, ale spíš mozkovitě laločnatý a kulovitý. Chuť a vůni má podobně nevýraznou jako smrže.    

Jedna z hub, na kterou si musí praktičtí houbaři dát na jaře pozor, je závojenka jarní (dříve zvonovka jarní, kterou tak popsali dvě obrovské postavy české mykologie, pánové Kotlaba a Pouzar). Nacházíme ji od dubna např. na Montaci, ve světlých lesích nebo loukách. V mládí má kuželovitý klobouk s vyniklým vrcholem, který se později plošně rozloží (3 – 5 cm). Je hnědý až hnědočerný, hladký a hedvábně lesklý. Má řídké, špinavě růžové lupeny. Chuť a vůni má nevýraznou a je silně jedovatá.

Petr Pokorný